Určování rodičovství, aneb matka je většinou jistá, ale co otec?
Matkou dítěte je vždy žena, která dítě porodila. Toto zákonné pravidlo je v podstatě jednoduché a až na výjimečné případy je tak mateřství většinou jisté a snadno zjistitelné.
U otcovství to však již takto jednoduché být nemusí, a to obzvlášť v dnešní době, kdy již není pravidlem, že by otec a matka museli být sezdáni. Avšak i pro tyto situace zde máme řešení. Český právní řád zná tzv. tři domněnky otcovství, kdy otcovství je pak určováno vždy na základě jedné z nich.
Domněnky otcovství
První domněnka v podstatě odráží myšlenku, že pokud je žena vdaná, otcem jejího dítěte je její manžel. Byť to takto samozřejmě být nemusí:-) Pokud se tedy dítě narodí manželce, otcem dítěte je automaticky manžel a rodiče tak již nemusí činit další kroky k určení otcovství, nemusí se dokonce dostavit ani na matriční úřad. Všechny potřebné doklady k zapsání otce do rodného listu předloží matrice přímo porodnice.
Dokonce, porodí-li matka do 300 dní od rozvodu manželství, je otcem dítěte rovněž manžel. Tato právní úprava tedy staví najisto poměry dítěte narozeného z manželství a chrání tak zejména toto dítě.
Druhá domněnka otcovství je založena na souhlasném prohlášení rodičů, kdy pokud rodiče nejsou sezdáni, mohou podepsat na matričním úřadu či před soudem tzv. souhlasné prohlášení. Otcem je pak muž, který toto souhlasné prohlášení s matkou dítěte učinil. Souhlasné prohlášení lze učinit již před narozením dítěte. Pokud již muž toto souhlasné prohlášení učiní, nemůže ho vzít následně zpět. Takto určit otcovství k dítěti pak lze toliko jednou. Pokud se však již uplatnila domněnka prvá – matka je vdaná – nemůže jiný muž takto prohlásit otcovství k tomuto dítěti.
Pokud však nastane situace, kdy rodiče nejsou sezdáni a otec nechce být v rodném listu dítěte zapsán, nebo naopak matka nechce, aby byl otec zapsán, je možné se obrátit na soud.
Z třetí domněnky otcovství se pak podává, že otcem dítěte je muž, který s matkou souložil v rozhodné době (kdy mělo dojít k početí) a otcovství určí soud. Podstatné však je, že tato domněnka může být uplatněna pouze tehdy, pokud se neuplatnily předchozí dvě.
Soudní řízení
Návrh soudu, aby takto otcovství určil, může podat jak matka, tak i otec či dítě. V řízení o určení otcovství pak nejčastěji dochází k postavení otcovství najisto pomocí znaleckého posudku, pro nějž se využívají testy DNA. S tímto řízením je pak spojeno rovněž rozhodování o péči o dítě a vyživovací povinnosti k němu.
A proč je určení otcovství důležité, resp. proč je podstatné, kdo bude zapsán v rodném listu dítěte? Vyživovací povinnost k dítěti má vždy muž, který je jako otec zapsán v rodném listu a je tedy za otce považován podle práva, a to i tehdy, pokud by se například genetickými testy později zjistilo, že biologickým otcem je někdo jiný.
Je tak zřejmé, že za účelem ochrany nezletilých dětí, se právní úprava snaží zaměřovat spíše na stav faktický – právní, kdy je rozhodující, kdo je jako otec zapsán, nikoli to, kdo je otcem biologickým. Samozřejmě pro biologické otce je zde možnost popření otcovství, kdy k tomuto jsou však zákonem stanovené lhůty.
Se spory o otcovství, či alespoň s žádostí o pomoc s určením otcovství prostřednictvím soudu, se na nás klienti obrací častěji, než by se mohlo zdát. Byť se tedy často jedná o choulostivou otázku, a ne vždy je snadné před soudy probírat s kým a kdy bylo dítě počato, je vhodné, pro dobro dítěte, tuto otázku postavit najisto.